Velký švýcarský salašnický pes (Grosser schweizer Sennenhund)
Standard FCI č. 58 ze dne 5.5. 2003
| Země původu: | Švýcarsko |
| Použití: | Původně hlídací a tažný pes; dnes také společenský pes, obranář a rodinný pes. |
| Klasifikace FCI: | Skupina 2 - Pinčové a knírači, molosové, švýcarští salašničtí psi a jiná plemena. Sekce 3 - Švýcarští salašničtí psi. Bez zkoušky z výkonu. |
| Charakteristika: | Jistý, pozorný, inteligentní, přátelský, spolehlivý, pracovitý, ostražitý a nebojácný v běžných každodenních situacích. Dobromyslný a přítulný k důvěrně známým osobám, sebejistý vůči cizím, nepodplatitelný, ochranitelský, vyrovnaný, společenský, poslušný, štěká jen, když je to potřeba |
| Krátký historický přehled: | U příležitosti jubilejní výstavy k 25. výročí založení Švýcarské kynologické společnosti (Schweizer kynologische Geselschaft – SKG) v roce 1908 v Langenthalu byli prof. Albertu Heimovi, velkému příznivci švýcarských salašnických psů, představeni dva krátkosrstí bernští salašničtí psi. Profesor Heim v nich poznal původní velké salašnické a řeznické psy, kteří již byli považováni za vymizelé a jejichž předkové byli dříve značně rozšířeni po celé střední Evropě jako řezničtí psi a používali se také jako hlídací a tažní psi a psi k pohánění dobytka. Švýcarská kynologická společnost uznala velké švýcarské salašnické psy jako samostatné plemeno v roce 1909, kdy byli zapsáni do švýcarské plemenné knihy psů (svazek 12). V roce 1912 byl za účelem rozvoje a udržení čistokrevnosti plemene založen samostatný klub pro velké švýcarské salašnické psy – „Klub für Grosse Schweizer Sennenhunde“. Mezinárodní organizací FCI bylo toto plemeno uznáno až 5. února 1939, kdy byl publikován první standard. Dnes se velcí švýcarští salašničtí psi chovají i v dalších evropských zemích, kde jsou vysoce ceněni pro svoji klidnou a spolehlivou povahu a především jako rodinní psi. |
| Celkový vzhled: | Tříbarevný, statný pes silných kostí a dobrého osvalení. Přes svoji velikost a hmotnost prokazuje vytrvalost a dobrou pohyblivost. Pohlavní výraz psů a fen je výrazně odlišen. |
| Důležité proporce: | Délka trupu (měřená od vrcholu ramene k sedacímu hrbolu) : Kohoutková výška = 10 : 9. Hloubka hrudníku : Kohoutková výška = 1 : 2. Délka mozkovny : Délka tlamy = 1 : 1. Šířka mozkovny : Šířka tlamy = 2 : 1. |
| Hlava: | V souladu s trupem je silná, ale není těžká. Hlava psů je většinou mohutnější než hlava fen. |
| Lebka: | Plochá a široká. Střední rýha začínající na odsazení čela (stopu) se směrem vzhůru pozvolna ztrácí. |
| Stop: | Málo vyjádřen. |
| Nosní houba: | Černá. |
| Tlama: | Silná, delší než hluboká; při pohledu shora ani ze strany není špičatá. Hřbet nosu rovný, bez střední rýhy. |
| Pysky: | Málo vyvinuté, přiléhající; černě pigmentované. Pysky nejsou převislé. |
| Chrup: | Čelisti silné. Silný, úplný a pravidelný nůžkový skus. Chybění 2 zubů (prvních třeňových zubů P1 nebo druhých třeňových zubů P2) se toleruje. Na chybějící M3 (3. stoličky) se nebere zřetel. |
| Oči: | Středně velké, mandlového tvaru, ani hluboko uložené, ani vystupující, barvy lískového oříšku až kaštanově hnědé; výraz je bystrý, přátelský. Oční víčka dobře přiléhající. Okraje víček tmavě pigmentované. |
| Uši: | Středně velké, trojúhelníkové, poměrně vysoko nasazené. V klidu přiléhají ploše k hlavě, při vzbuzené pozornosti psa směřují dopředu. Vevnitř i zevně dobře osrstěné. |
| Krk: | Silný, svalnatý, spíše kratší a zavalitý. Žádný lalok. |
| Trup: | Poněkud delší než kohoutková výška. |
| Hřbet: | Středně dlouhý, silný a rovný. |
| Bedra: | Široká a silně osvalená. |
| Záď: | Dlouhá a široká, klesající v měkkém zaoblení; není přestavěná ani sražená. |
| Hruď: | Silná, široká, dosahující až k loktům. Hrudní koš kulatě oválného průřezu, není ani plochý, ani sudovitý. Předhrudí je dobře vyvinuté. |
| Břicho: | Břicho a slabiny málo vtažené. |
| Ocas: | Ve svém nasazení harmonicky navazuje na záď, je poměrně těžký, dosahující až k hleznu. V klidu visící; při vzbuzené pozornosti psa a za pohybu nesen výš a lehce zahnutý nahoru, ale nikdy nekroužkuje ani není nesen sklopený nad hřbetem. |
| Hrudní končetiny: | Při pohledu zpředu rovné a rovnoběžné, spíše široko postavené. |
| Plece: | Lopatky dlouhé, silné, šikmo postavené, přiléhající a dobře osvalené, tvořící s pažní kostí nepříliš tupý úhel. |
| Předloktí: | Silných kostí, rovné. |
| Přední nadprstí: | Pevné; při pohledu zepředu přímo navazuje na předloktí; při pohledu ze stran je postaveno téměř svisle. |
| Tlapy: | Silné, rovně směřující, s těsně navzájem přiléhajícími a dobře klenutými prsty a silnými drápy. |
| Pánevní končetiny: | Při pohledu zezadu jsou rovné a postaveny nepříliš úzce. Zadní nadprstí a tlapy nejsou vtočené dovnitř ani vytočené ven; paspárky se musí odstranit (s výjimkou zemí, ve kterých je odstraňování paspárků zákonem zakázáno). |
| Stehna: | Poměrně dlouhá; kýty široké, silné a dobře osvalené. |
| Kolenní klouby: | Výrazně tupě zaúhlené. |
| Lýtka: | Poměrně dlouhá. |
| Hlezno: | Silné a dobře zaúhlené. |
| Zadní nadprstí (nárt): | Svislá a paralelně postavená, poněkud delší než přední nadprstí; nejsou vytočená ven, ani vbočená dovnitř. Paspárky se musí odstranit (s výjimkou zemí, ve kterých je odstraňování paspárků zákonem zakázáno). |
| Tlapy: | Silné, rovně směřující, s těsně navzájem přiléhajícími a dobře klenutými prsty a silnými drápy. |
| Chody: | Ve všech chodech prostorný, stejnoměrný a plynulý pohyb; prostorný, volný pohyb vpředu a dobrý posuv vycházející z pánevních končetin. V klusu při pohledu zepředu a zezadu se končetiny pohybují rovně a rovnoběžně. |
| Osrstění: | Patrová srst s hustou, středně dlouhou krycí srstí a hustou, pokud možno tmavě šedou až černě zbarvenou podsadou. Krátká krycí srst je při zachování podsady přípustná. |
| Zbarvení: | Typické trojbarevné zbarvení: Základní barva je černá se symetrickými červenohnědými a bílými odznaky. Červenohnědé znaky se nacházejí mezi černou srstí a bílými znaky na lících, nad očima, na vnitřní straně uší, po stranách hrudníku, na všech čtyřech končetinách a na spodní straně ocasu. Bílé znaky se nacházejí na hlavě (lysinka a tlama), na hrdle a hrudi (průběžný znak), na tlapách a na špičce ocasu. Mezi lysinkou a červenohnědými odznaky nad očima by měl zůstat proužek černé. Bílá skvrna na šíji nebo bílý límec se tolerují. |
| Velikost: | Kohoutková výška u psů činí 65 – 72 cm, u fen 60 – 68 cm. |
| Vady: | Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů je považována za vadu, jejíž hodnocení musí být přímo úměrné stupni jejího vyjádření.
|
Vylučující vady:
|
